Francouzský dlouhosrstý ohař

 

 

            Vzhledem k tomu, že i toto plemeno je zařazeno v našem chovatelském klubu, považujeme za vhodné seznámit s ním naše členy podrobněji. Využijeme informací, které nám na svých propagačních stránkách poskytl mateřský chovatelský klub z Francie.

            Na území ČR se v současnosti podle našich informací nachází jediná fena tohoto plemene, která je již středního věku. Dosud se neuplatnila ani v plemenitbě, ani se nezúčastnila na nějaké klubové akci, a tak se zdá, že v nejbližší době není perspektiva rozšíření tohoto plemene v ČR nijak světlá.

 

PRACOVNÍ STANDART FRANCOUZSKÉHO DLOUHOSRSTÉHO OHAŘE

 

 

Pracovní standart definuje charakteristické vlastnosti této rasy v loveckém terénu, její

schopnosti a přihlíží zároveň i k jejím charakterovým vlastnostem a morfologické stavbě.

 

Jedná se o kontinentálního ohaře, který jím za všech okolností musí zůstat a musí být hodnocen jako takový, i přesto, že vývoj dalších plemen ze VII. skupiny se ubírá jiným směrem, aby odpovídal možnosti jejich sportovnějšímu využití.

 

Tento pes je od přírody jemný a dobrácký, velmi inteligentní, nepotřebuje téměř výcvik a nesnáší ani tu nejmenší hrubost. Je vhodný pro veškerou loveckou práci, pracuje stejně dobře v lesních honitbách, jako v poli či v bažinách a na vodních plochách. Může se s ním lovit nejenom pernatá, ale vlastně všechna zvěř – přes králíka a zajíce až po srnčí či černou.

 

Jeho tělesný rámec je poněkud delší, dodává mu sílu a vytrvalost, nežádejme však od něho přehnanou rychlost, která neodpovídá jeho možnostem.

 

Je to napůl klusák, napůl využívá při práci středně rychlý cval, v terénu se pohybuje jistě, lehce a pružně, přičemž z něj přímo vyzařuje chuť nalézt zvěř. V obtížném terénu se toleruje pohyb pomalejší, zvláště při ověřování přítomnosti zvěře.

 

Jeho lovecké vlastnosti jsou zcela vrozené, loví instinktivně, není to mechanický robot. Pokud se znovu vrací na místo, již jednou prohledané, je to z toho důvodu, že tam opět ucítil pach zvěře a jde se přesvědčit, zda ji nepřešel. Ověřování stop, je-li krátké a oprávněné, není počítáno za chybu, stejně jako sledování stopy zvěře zraněné či postřelené. Tento ohař je totiž též výborný aportér.

 

Nesení hlavy nesmí být neměně vysoké, naopak musí reagovat na různé pachy, které se šíří v různých podmínkách odlišně.

 

Vystavování je pevné, ne však přehnaně, pes reaguje na všechny změny, postupování mu nedělá obtíže, ať už na povel, či samovolné. Projevuje ovšem spíš tendenci postupovat dříve než na povel, což vyplývá z jeho vášně k přinášení, které je vrozené a s jemným stiskem.

 

Závěrem lze shrnout, že francouzský dlouhosrstý ohař je pes mírný a citlivý, s přiměřenými pohybovými schopnostmi, bez vrozené nervozity, což vyhovuje přání jeho majitele.

 

Poznámka: Tyto charakteristické znaky jsou definovány podle toho, jaký je všeobecný požadavek na toto plemeno. Není třeba zatracovat jedince se schopnostmi na vyšší úrovni, pokud zůstávají skutečně francouzským dlouhosrstým ohařem.

                                                                                                                                            

 

 

JAK MUSÍ PRACOVAT FDO, ABY MOHL BÝT HODNOCEN „VÝBORNĚ“ NA FT

 

Prvořadým požadavkem je lovecká vášeň (vrozená chuť k práci), inteligence při prohledávání prostoru, plavný cval, nesení hlavy vysoké (v prodloužené linii hřbetu), oháňka se musí živě pohybovat, musí zabírat pole dostatečně široko (80-100m na každou stranu), smyčky musí být stejnoměrné, při každém křižování před psovodem by měl pes být v brokovém dostřelu (30m). Má se nechat ovládat gesty, použití píšťalky by mělo být spíše výjimečné. Vystavení musí být pevné, postupování až na pokyn vůdce, po vzletu zvěře pes musí zůstat v klidu (nehybný). Na FT GT (podzimním) musí jít po výstřelu dohledat zvěř až na povel, aport uchopit rychle, bez váhání, stisk musí být velmi jemný, zvěř má odevzdat do rukou vůdce.

 

Vím, že mnoho našich francouzských dlouhosrstých je schopno toto splnit. Je pochopitelné, že k takovému výkonu je potřeba psa vycvičit, trénovat, psovod musí umět psa předvést. Velká většina z nás ovšem není schopna se tomu náležitě věnovat; a tak, máte-li k tomu prostředky a záleží vám na vašem psu, svěřte jej do rukou profesionálního drezéra. Ten z něj dokáže dostat maximum a vy se budete pyšnit vaším loveckým spolupracovníkem.

 

Nemyslete si ovšem, že výborný drezér dokáže z vašeho psa, chybí-li mu vrozené vlohy, udělat šampiona…

 

Uspořádá-li však chovatelský klub FT d‘initiation (u nás se nazývá podle německého vzoru „derby“), nebojte se tam s vaším psem přijít, tato soutěž slouží k tomu, aby byly odhaleni ti opravdu kvalitní jedinci, kteří po potřebném výcviku budou vynikat při FT soutěžích i v konkurenci ostatních plemen. Přijďte na tyto zkoušky, účastněte se jich v hojném počtu, rozhodčí a drezéři jsou tam od toho, aby vám poradili podle svých možností a zároveň se tam objevují ti nejvhodnější jedinci pro reprodukci.

 

Na FT národních a mezinárodních bychom měli ukazovat výborné kvality našich „dlouhosrstých“ - mimochodem je lze považovat za nejpůvodnější plemeno stavěcích psů vůbec – a dokazovat, že se neztratí v konkurenci ostatních kontinentálních ohařů.

 

                                                                                                                                            

 

STANDART FRANCOUZSKÉHO DLOUHOSRSTÉHO OHAŘE