Saint-germainský ohař

(Braque Saint Germain)

Standard FCI č. 115 / 05:05:2003 / F

Původ: Francie

Datum zveřejnění platného standardu:          25.3.2003

Použití:            stavěcí pes (ohař) užívaný především pro lov pernaté, ale který může lovit i srstnatou.

Klasifikace FCI:                       Skupina 7         stavěcí psi (ohaři)

                                   Sekce 1            stavěcí psi kontinentální

                                   S pracovní zkouškou

Krátký výtah z historie:

Je to potomek psů, kteří vzešli z křížení pointera a krátkosrstého ohaře. Plemeno bylo vyšlechtěno okolo roku 1830 v královském psinci v Compiegne, později v St. Germain en Laye. Tento pes byl velmi oblíben až do počátku XX. století, byl to nejčastěji vystavovaný ohař na prvních výstavách psů, rovněž na první výstavě psů v Paříži roku 1863. Chovatelský klub plemene byl založen v roce 1913.

Celkový vzhled:

Středně velký pes s linií cranio-faciální rovnoběžnou nebo mírně rozbíhavou, se stopem středně výrazným. Kostra je dosti silná, svalstvo uzpůsobené k práci vyjadřuje odolnost. Jeho zbarvení je bílé a plavé, bez přítomnosti černé. V pohybu je jeho ocas středně pohyblivý a jeho cval  pravidelný a pružný.

Použití/povaha:

Je to především lovec, je velmi dobře socializovatelný, vyvážený v povaze, přátelský a při výcviku na něj nelze chvátat. Je snadno cvičitelný. Je použitelný ve všech terénech, loví vášnivě bažanty, koroptve sluky. Zvěř přináší s jemným stiskem. Jelikož je velmi závislý na člověku, vyhovuje mu život v rodině.

Hlava:

Část mozková:

Mozkovna: je mírně klenutá, v zadní části oválná, s výrazným týlním hrbolem. Nadočnicové oblouky jsou málo výrazné.

Stop: je málo výrazný.

Část obličejová:

            Nosní partie: nosní hřbet je rovný nebo velmi lehce klenutý, je stejně dlouhý, jako mozkovna.

            Nos: široký, s dobře otevřenými nozdrami, tmavě růžový.

            Pysky: zakrývají kompletně spodní čelist. Jsou dost jemné a není na nich žádná černá skvrna.

Čelisti/zuby: čelisti jsou silné, stejně dlouhé; zuby jsou silné, správně postavené, mají nůžkový skus.

Patro: bez přítomnosti černých skvrn.

Oči: pěkně otevřené, dosti velké, zlatožluté, dobře umístěné v očních důlcích. Pohled je milý a přátelský.

Uši: jsou zavěšené, nasazené v linii očí, nepříliš dlouhé. Na boltci je podélný záhyb. Na koncích jsou zaoblené a jsou neseny mírně odstálé od hlavy.

Krk:      svalnatý, dosti dlouhý, mírně klenutý, velmi malý lakok je tolerován.

Tělo.

            Hřbet: je vodorovný.

            Bedra: dost krátká, široká a silná.

            Záď: mírně spáditá.

            Hrudník: dlouhý, hluboký a široký. Předhrudí je středně výrazné. Žebra jsou dlouhá a klenutá.

Břicho: je mírně vtažené, pozvolna přechází v hrudník, není patrný žádný předěl. Hrudník je dlouhý, slabiny krátké.

Ocas:   je nasazen dosti nízko, nepřesahuje přes hlezenní kloub, je silný u kořene a ke špičce se zužuje; v pohybu je nesen horizontálně.

Končetiny:

Přední končetiny:

            Lopatka: je dlouhá a šikmá, osvalená tak, jak odpovídá psu, pohybujícímu se cvalem.

            Rameno: je mírně šikmé.

            Předloktí: je silné, svalnaté, kolmé.

            Metakarpus: je krátký, velmi málo šikmý při pohledu z boku.

            Přední tlapka: je protáhlá, prsty jsou sevřené, drápy velmi světlé, téměř bílé. Polštářky odolné.

Zadní končetiny: kolmé k zemi, při pohledu zezadu.

            Stehno: dlouhé a velmi svalnaté.

            Nadkolení velmi svalnaté.

            Hlezno: široké a v ose těla.

            Metatarsus: krátký, svislý, suchý.

            Zadní tlapka: stejná jako přední.

Pohyb: normální pohyb je cval; musí být pružný, vyvážený a pravidelný; jeho amplituda je střední. Při všech typech pohybu je hlava nesena mírně nad hřbetní linií, nikdy ne nízko. Saintgermainský ohař dobře zabírá terén, kterému přizpůsobuje svůj pohyb.

Kůže:   je spíše jemná.

Zevnějšek:      

            Srst: krátká, nepříliš jemná.

            Matně bílá s oranžovými (plavými) plotnami, slabé stříkání je tolerováno, ale je nežádoucí.Ucho je plavé. Nepatrný náznak bílé na něm je tolerován, ale je nežádoucí.

Výška:

            Kohoutková výška:        psi:       56 – 62 cm

                                                           feny:     54 – 59 cm

Pro zvlášť kvalitní jedince platí tolerance + 2 cm.

Chyby: všechny odchylky od tohoto standardu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti.

· Mozkovna: příliš široká

· Oči: malé, se zlým pohledem, citrónové

· Uši: stočené jako u honičů

· Záď: příliš spáditá

· Tlapky: otevřené, přítomnost paspárků

Vylučující vady:

· Jedinec bázlivý či agresivní

· Chybění typu (všichni jedinci, jejichž charakteristika neodpovídá tomu, jak mají vypadat)

· Přítomnost černé, zejména na:

· Nose

· Pyskách

· Patře

· Očích (hnědé oko je rovněž vylučující)

· Drápech

· Chybění více jak jednoho zubu, s výjimkou PM1, předkus, podkus, špatná pozice zubů

· Výška mimo hranice, stanovené standardem

Všichni psi s patrnou fyzickou anomálií budou vyloučeni.

NB: Psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.